ŠTÍTNÁ ŽLÁZA - jak ji ovlivňuje střevní mikrobiom?
Únava, nedostatek energie, tloustnutí, deprese či poruchy paměti - to všechno může signalizovat zhoršenou funkci štítné žlázy. Jen užívat jód ovšem nestačí. Ukazuje se totiž, že na funkci této žlázy má výrazný vliv rovnováha uvnitř našich střev.
Štítná žláza je jedna z nejdůležitějších hormonálních žláz v těle. Produkuje hormony tyroxin (T4) a trijódtyronin (T3), které ovlivňují především tkáňový metabolismus, ale i třeba spotřebu kyslíku v tkáních, produkci tepla, diferenciaci nervové soustavy, tepovou frekvenci, krvetvorbu, a dokonce mají i vazodilatační účinek (tj. roztahují drobné cévy a tím regulují prokrvení tkání) a snižují hladinu cholesterolu v krvi. Jejich nedostatečná produkce se tak projevuje například sníženou produkcí energie, zvýšenou únavou, přibýváním na váze, ale i narušením kognitivních schopností, zimomřivostí či poruchami nálad.
Činnost štítné žlázy je hodně ovlivněna epigenetickými procesy zde, velmi zásadní roli však při vzniku jejích problémů hraje i střevní mikrobiom - narušení rovnováhy uvnitř střev je typické jak pro hypofunkci, tak i hyperfunkci štítné žlázy.
Přímá linka ze střev do krku
Výzkumy ukazují, že rovnováha střevního mikrobiomu hraje stěžejní roli především při Hashimotově tyreoiditidě, autoimunitním onemocnění, které je nejčastějším problémem postihujícím štítnou žlázu. Při ní tělo vytváří protilátky proti dvěma svým vlastním proteinům, tyreoidální peroxidáze a thyreoglobulinu. Výsledkem je chronický zánět, hypofunkce štítné žlázy a často i postupná destrukce tohoto orgánu.
Kromě toho se ale ukazuje, že stejně jako existuje přímé spojení mezi střevem a mozkem, existuje podobné spojení i mezi střevem a štítnou žlázou.
Imunita je základ
Střevní mikrobiom v první řadě zásadním způsobem ovlivňuje činnost imunitního systému, a to jak jeho vrozenou, tak i adaptivní část. Cest, jak mikrobiom na imunitu působí, je přitom hned několik:
- Je důležitý ve vývoji lymfatické tkáně související se střevem, kde se nachází více než 70 % imunitního systému.
- Ve střevní sliznici se také nacházejí tzv. TLR receptory, které hrají klíčovou roli v oblasti tolerance vůči vlastním antigenům.
- Řada střevních bakterií navíc produkuje mastné kyseliny s krátkým řetězcem, zejména butyrát a propionát, jejichž hladina souvisí s počtem imunitních T-buněk a také pomocných lymfocytů Th-17, které produkují cytokiny podporující zánětlivé procesy. Tyto imunitní buňky přitom hrají zvláště při vzniku hypofunkce štítné žlázy velmi důležitou roli.
Butyrát a propionát rovněž posilují mezibuněčnou komunikaci, která je pro správnou činnost štítné žlázy důležitá. Navíc ve střevech byla zaznamenána aktivita enzymu jodotyronin dejodidázy, což je enzym nezbytný pro přeměnu méně aktivního hormonu T4 na aktivnější T3. A v neposlední řadě ovlivňuje střevní mikrobiom produkci dopaminu, který snižuje aktivitu hormonu stimulujícího štítnou žlázu (TSH).
Rovnováha střevního mikrobiomu je navíc pro činnost štítné žlázy důležitá ještě z dalšího důvodu: pokud je narušena, dochází ke zhoršenému vstřebávání živin, a to včetně minerálů a stopových prvků, které jsou pro optimální funkci štítné žlázy nezbytné - tedy pro jód, selen, zinek a železo.
Probiotika v léčbě onemocnění štítné žlázy
Probiotika jsou nepatogenní životaschopné mikroorganismy, které po užití ovlivňují složení střevní mikrobioty. Jejich podávání se nabízí jako terapeutická možnost u mnoha onemocnění, mimo jiné právě u onemocnění štítné žlázy. Data naznačují, že u onemocnění štítné žlázy jsou stejně jako u spousty dalších pozitivní suplementace Lactobacillaceae spp. a Bifidobacteria spp. Právě tyto dva kmeny jsou v mikrobiotě u pacientů s onemocněním štítné žlázy často redukované.